Kdo neslyšel slovní spojení „snídaně jsou základ dne“, ten jako by nebyl. Podle doporučení výživových poradců, televizních reklam i přesvědčení široké veřejnosti bývají snídaně jménem zdravé stravy nejdůležitějším jídlem dne. V posledních letech se ale hojně vyskytují i názory lidí, kteří takovýto pohled zpochybňují a snídani nepřisuzují příliš velký význam. Jak už to tak bývá, pravda je přitom někde uprostřed.
Nejsou snídaně jako snídaně
Obsah našeho talíře je otazníkem, který je nutné rozklíčovat ještě předtím, než si zodpovíme, zda je lepší snídat nebo nesnídat. Především je totiž třeba pohlídat to, abychom hned ráno přijali kvalitní živiny, které budou sloužit jako palivo pro celý zbytek dne.
Představte si dvě varianty: jednak miska slazeného čokoládového müsli, na druhé straně řecký jogurt plný bílkovin s ovesnými vločkami, ořechy, semínky a ovocem. Zohledníme nejen obsah energie, ale i jednotlivých esenciálních živin a potenciál zasytit a poskytnout palivo do první části dne, selským rozumem rozdíl mezi variantami dlouho hledat nemusíme. Kontext celého jídla a jeho celkový přínos pro zdraví je mnohdy mnohem důležitější než přehnaná analýza toho, jak daný chod časově zařazovat.
Stejně jako u každého jídla, které během svého dne přijmeme, je důležitá kvalita. Složení prvního jídla, ať už bude zařazeno bezprostředně po probuzení, nebo o několik hodin později, je to, na co bychom se měli skutečně zaměřit. Nemusíme jídla škatulkovat označením konkrétních chodů. To, co rozhodne o jejich přínosu, bude kvalita živin, které v nich budou zařazeny.
Co se stane, když snídani vynecháme?
Pokud pro vás ráno představuje část dne plnou stresu a s čistým svědomím můžete říci, že hlad po probuzení skutečně nemáte a ve všech ohledech vám vyhovuje přesunutí prvního chodu na pozdější hodiny, rozhodně se nemusíte do jídla nutit.
Vynecháním snídaně prodloužíte fázi „hladovění“, ve které se vaše tělo během noci přirozeně vyskytuje. Svým způsobem jde o princip přerušovaného hladovění, tedy výživového směru, kterému se v posledních letech dostává vysoké popularity. Přerušované hladovění, známější pod anglickým označením Intermittent fasting, si zakládá na střídání dvou módů – jedení a hladovění. Ty se střídají v různých frekvencích, ve kterých se podle daného nastavení prodlužuje právě fáze hladovění. V případě vynechání snídaně však nejde o dlouhé půsty, ale mnohdy jen o nevědomé prodloužení zcela přirozeného nočního půstu.
Zastánci přirozeného hladovění tvrdí, že jde o efektivní způsob, jak snížit svůj energetický příjem, usnadnit ráno trávení, a v konečném důsledku odložením prvního jídla navíc ještě ušetřit drahocenný čas. Vynechání snídaně opravdu může nést své ovoce a pokud se bezprostředně po probuzení nechystáte sportovat a podávat intenzivně fyzické výkony, žádnou negativní újmu rozhodne neutrpíte. Naopak, takový postup vám může pomoci. Všechny zmíněné benefity přerušovaného hladovění se opravdu mohou dostavit a reakce těla může být pozitivní. To vše jen v případě, že splníte ten nejdůležitější předpoklad: vynechání snídaně vám subjektivní opravdu vyhovuje a neděláte to jen z donucení nebo vlivem nedostatku času či nadbytku stresu.
Závěrečný verdikt – snídat, nebo ne?
Verdikt k rozporuplným názorům zní přátelsky k oběma stranám: správně bude to, co vyhovuje vám. Každý z nás může najít řadu důvodů, proč snídaně zařadit, ale i množství těch, proč jejich vynechat. Pravdou je, že žádný z těchto dvou postupů není efektivnější pro spalování tuků ani pro psychickou a fyzickou výkonnost. Jsou si rovnocenné a je tedy zbytečné nutit se nepřirozeně do něčeho, co vám nevyhovuje.
Nezapomeňte na to, že ať už budou snídaně vaším denním rituálem ihned po probuzení, nebo bude prvním jídlem dne pozdější svačina v práci či oběd, budou tyto první živiny důležité spíše po stránce kvality jako načasování. Dejte svému tělu možnost načerpat to nejkvalitnější palivo.
